František Ladislav Rieger

F. L. Rieger patří k nejvýznamnějším českým osobnostem 19.století. Téměř sedmdesát let byl předním účastníkem, často přímo organizátorem všech důležitých událostí v Čechách. V rozsáhlé a pestré paletě jeho zájmů a činností nechyběla ani oblast národohospodářská.

Narodil se 10.12.1818 v Semilech. Brzo po příchodu do Prahy v r.1833 se zapojil do života českých vlasteneckých kruhů. Vystudoval práva na pražské universitě. V revolučním roce 1848 se spolu s Palackým rázem ocitá v popředí české politiky. Zvláště vynikl jako poslanec v rakouském ústavodárném sněmu, v němž přednesl řadu skvělých řečí, vynikajících formou i obsahem, které mu získaly evropskou pověst. Po rozehnání sněmu z obavy před Bachovými represemi odjel téměř na dva roky do ciziny. Ve Francii a Anglii se věnoval zejména studiu ekonomické literatury a národohospodářských poměrů. Když se vrátil do Čech, oženil se s dcerou F. Palackého (1853) a řadu let se zabýval především literární činností. Mimo jiné začal vydávat první českou encyklopedii. Napsal i několik písní, z nichž "Kovářská" patřila mnoho let v Čechách k nejoblíbenějším. Po obnovení ústavního života v r.1861 se Rieger stal vůdčí postavou v českém politickém životě. Čtyři desetiletí určoval politickou linii Staročechů, která až do r. 1891 byla vedoucí českou stranou. Českou otázku přenesl na světové forum jak svou činností ve vlasti, tak osobními styky s významnými státníky a politiky v zahraničí. Právem se proto Rieger označuje za novodobého českého politika evropského významu. Zemřel v Praze r. 1903 a je pochován na vyšehradském hřbitově.

Mezi národními buditeli a politiky v polovině 19. století byl Rieger jediný, který měl rozsáhlé národohospodářské vzdělání. Prostudoval tehdejší dostupnou odbornou literaturu v několika řečech. Dospěl k přesvědčení, že národohospodářská věda je "povolána ustanoviti tvářnost budoucí společnosti". Proto se rozhodl, že se národohospodářství stane jeho životním posláním. R. 1851 podal vedení pražské univerzity žádost, aby mohl působit jako docent národního hospodářství na právnické fakultě - s přednášejícím jazykem českým. K žádosti přiložil jakožto habilitační spis české pojednání "O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství", které rok předtím vyšlo tiskem. Měl také připraven podrobný plán přednášek o politické ekonomii. Ale žádost byla z politických důvodů odmítnuta. F. L. Rieger se přesto chtěl věnovat této vědě i nadále. Rozepsal práce "O základech státního hospodářství" a "Statistiku Rakouska". Přeložil populární dílo francouzského autora J. Droza, jež vyšlo r. 1853 pod názvem "Politické hospodářství čili zásady o statcích". Roku 1858 se objevily dva články, jež jsou variantou druhé Riegrovy národohospodářské knihy "Průmysl a postup výroby jeho v působení svém ke blahobytu a svobodě lidu zvláště pracujícího", která vznikla ještě za jeho pobytu ve Francii, ale vyšla až r. 1860. Pak vír událostí po pádu Bachova režimu strhl F. L. Riegra natrvalo do proudu politiky. K národohospodářské vědě se již nevrátil, ale hospodářské problémy trvale zůstaly středem jeho zájmu a předmětem jeho různých aktivit, zejména v Jednotě k povzbuzení průmyslu v Čechách, jejímž členem byl od r. 1844. Rovněž nadále sledoval a shromažďoval národohospodářskou literaturu, kterou zdědil jeho zeť národohospodář Albín Bráf.

Gruber, Horáček a další odborníci považovali F. L. Riegra za zakladatele české literatury národohospodářské a prvního tvůrce českého národohospodářského názvosloví. Podle nich Riegrovy národohospodářské studie nebyly kompilací zahraničních pramenů, jak tomu bylo u většiny ostatních autorů českého národohospodářského písemnictví před Albínem Bráfem, ale "zralé" analýzy, "vědecké polemiky" se Smithem a Engelsem, v nichž se "rýsuje Riegrův profil manchesterovského liberála, přesvědčeného vyznavače hesla "laissez faire, laissez passer", o němž upřímně věří, že jest jedinou správnou cestou ke zlepšení sociálního postavení lidstva".

Mgr. Vladimír Seidl

Z díla F. L. Riegera na těchto stránkách najdete: