Josef Pazourek

Josef Pazourek se stal ekonomem později než jeho kolegové, až ve zralém věku, ale přesto během svého téměř čtyřicetiletého působení v národohospodářské oblasti vykonal velice mnoho. Do dějin české ekonomické vědy se zapsal jako průkopník moderního účetnictví a vysokého obchodního školství a jako spolutvůrce první české ekonomické encyklopedie, která je dodnes jedinečným pramenem poučení o českém ekonomickém myšlení a o ekonomických poměrech v první čtvrtině 20. století v Čechách a Evropě.

Narodil se 3.1.1862 v podkrkonošských Hořicích v krupařské rodině. Navštěvoval učitelský ústav v Hradci Králové (1877 - 1880). Učitelskou dráhu začal na školách v Hořicích. Soustavně se sebevzdělával s nevšední houževnatostí. Jako externista maturoval na gymnáziu v Ml. Boleslavi (1883). V letech 1887 - 1893 uveřejnil mnoho příspěvků krásné prosy v časopisech Lyra, Květy, Český venkov, Učitelské noviny, Národní Listy. Soukromým vzděláním dosáhl aprobace na vyšší školy obchodní (1894). R. 1895 byl jmenován profesorem na obchodní akademii v Chrudimi a krátce nato ředitelem nově otevřené obchodní akademie v Hradci Králové. V té době začal uveřejňovat odborné práce. Od r. 1900 vydával Účetní Listy, v nichž začal pěstovat zájem o podnikové hospodářství z nejrůznějších hledisek. Nehledě na vysoké pracovní vypětí studoval práva na pražské a vídeňské univerzitě. R. 1904 dosáhl doktorátu práv. V r. 1907 po habilitaci se stal soukromým docentem české techniky v Praze. Z hradecké akademie, kde získal sobě a škole vysoké renomé, odešel roku 1909, když se stal mimořádným profesorem obchodních věd české techniky (od r. 1912 řádným). V roce 1912 se ujal redigování třísvazkového "Ottova obchodního slovníku", jehož vydávání skončilo až po válce v r.1925. Na technice vytvořil Ústav obchodních věd, který považoval za základ budoucí Vysoké školy obchodní. Její zřízení začal velice usilovně připravovat a propagovat. Záměr se podařilo realizovat až po převratu a reorganizaci České vysoké školy technické r. 1919. Stal se prvním děkanem Vysoké školy obchodní, v níž rozvinul obsáhlou činnost organizační a učitelskou. V létě 1920 podnikl studijní cestu po Belgii, Francii a Švýcarsku za účelem seznámení se s organizací vysokých škol obchodních v zahraničí. V roce 1927 navštívil Spojené státy. Za téměř 40 let svého působení v českém obchodním školství vychoval tři generace "vyhraněných obchodních povah" se samostatným myšlením. Založil podpůrný fond pro posluchače VŠO a podporoval každého, kdo pomoci potřeboval. Současně trvalou pozornost věnoval sledování otázek soukromé ekonomiky, za jejíhož předního zakladatele v předmnichovské republice se právem pokládá.

V dalších letech ještě dvakrát působil jako děkan VŠO (1920 - 21, 1926 - 27) a ve školním roce 1929 - 1930 se stal rektorem ČVUT. Byl předním členem řady hospodářských a vědeckých institucí, např. Poradního sboru pro otázky národního hospodářství. Bohatá byla jeho činnost spisovatelská, napsal přes 2000 vědeckých pojednání. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se věnoval problematice tvorby cen, teorii peněz a měnové politice. Nezapomínal ani na popularizaci vědeckých poznatků, byl předsedou jedné odborné rady Masarykovy akademie práce a častým hostem České národohospodářské společnosti. Zemřel v Praze krátce po odchodu na odpočinek 26. 11. 1933 jako všeobecně uznávaný pedagog, národohospodář, vědec, špičkový odborník na měnové otázky a účetnictví. Pazourkova vědecká práce svědčí o tom, že nebyl jen úzkým odborníkem, ale všestrannou vědeckou osobností širokého formátu v oblasti ekonomiky. Zasloužil se o povznesení české vědy obchodní a hospodářské a VŠO v Praze.

Mgr. Vladimír Seidl

Z díla J. Pazourka na těchto stránkách najdete: