František Cyril Kampelík

F.C.Kampelík patřil k výrazným osobnostem českého společenského a hospodářského života v polovině 19.století. Především se do paměti národa zapsal jako buditel venkova a iniciátor "lidového" peněžnictví, díky čemuž se český jazyk obohatil o jedno nové slovo "kampelička".

Narodil se 28. června 1805 v Siřenově u Lomnice nad Popelkou. Studoval lékařství ve Vídni, kde r. 1843 dosáhl doktorátu. Po krátké praxi ve Vídni, Litomyšli a Mšeně se v roce 1846 přestěhoval do Prahy. Již v té době byl znám jako upřímný a horlivý, byť poněkud svérázný vlastenec. Mj. napsal učebnici češtiny, ale prosazováním anachronické reformy českého jazyka se dostával do určitého konfliktu s vedoucími činiteli kulturního života. Aktivně se zapojil do událostí revolučního roku 1848. Jako člen spolku Repeal se zúčastnil schůze ve Svatováclavských lázních. Z pověření Svatováclavského výboru vyjednával s bouřícími se tiskařskými dělníky. Vydal brožuru "Duch ústavy vůbec čili v čem záleží konštituce" a psal různá provolání a politické letáky. V červnu 1848 dokonce přivedl na okraj Prahy 70 ozbrojených dobrovolníků z Příbrami, ale do bojů již nezasáhli, protože Praha krátce před tím kapitulovala. Po porážce pražského povstání byl na Kampelíka vydán zatykač a tak odešel na několik měsíců do emigrace. Brzo po návratu do Čech se musel uchýlit na venkov do ústraní a byl až do pádu bachovského režimu neustále pod dozorem úřadů. V roce 1860 se Kampelík pokusil kandidovat do zemského sněmu. Byl to jeho poslední pokus uplatnit se na politické scéně. Z té doby také pochází jeho nejzávažnější a rozsáhlé politické pojednání v duchu austroslavismu "Stav Rakouska a jeho budoucnost". Kampelík se po zklamání ze svých politických neúspěchů definitivně usadil na Královéhradecku, kde se především věnoval své lékařské praxi a osvětové činnosti. Tehdy se také začal intezivně zabývat řešením řady praktických národohospodářských problémů. Jistého historického významu nabyl zejména Kampelíkův spisek z r.  1856 o budování venkovských družstevních peněžních ústavů, vydaný teprve r. 1861. Jeho návrh sice tehdy nebyl realizován, ale když se později začaly v Čechách zakládat ústavy podle návrhů Raiffeisenových, který svůj projekt zveřejnil až několik let po Kampelíkovi, byly na jeho paměť nazvány kampeličkami.

Kampelík byl v podstatě publicista, který pohotově reagoval na aktuální problémy, s nimiž se setkal ve své praxi. Nebyl sice ekonomem, ale jako praktik a samouk dovedl svoje národohospodářské návrhy promýšlet a zdůvodňovat i teoreticky.

Mgr. Vladimír Seidl

Z díla F. C. Kampelíka na těchto stránkách najdete: